Kněžiště

Dle archeologických výzkumů jsou v nejspodnějších základech ojediněle, ale početně propálené kameny. To znamená, že sem byly vzaty ze stavení, jež shořelo před tím, než se stavěly základy kněžiště. Jaká to byla stavba? Kde stála? Kdy vznikla a kdo ji stavěl? Nevíme.

Ve zdi kněžiště (ale hlavně pak v lodi a v předsíni) je vidět někde snahu o jakési vodorovné vyrovnávání vrstev staviva, a to tak, že se na nerovnou plochu z větších kamenů balvanovitého tvaru kladly naplocho tenké ploché kameny, oblázky (pleskačky), které mají vytvořit vodorovnou plochu. Podobny postup lze zjistit také u kostela sv. Michala ve Starém Městě-Veligradě, a to v nejrůznějších částech zdiva, v němž jsou úlomky “římských” cihel, na epištolní (jižní) straně zvenčí. Vyskytuje se i ve spodní vnější zdi na Cimburku (severovychodni roh).

Zdroj: P. Doc. Dr. Jiří Maria Veselý OP, Tajemství hory svatého Klimenta