Obydlí

Výzkum z roku 1961 potvrdil a příznivě doplnil poznatky z roku 1958. Zcela určitě se zde bydlelo hlavně v 9. století, a pak ve století 14. a 15. Bydleli zde, alespoň v 9. století, převážně muži. Nalezené nářadí a nástroje jsou totiž takové, jakých užívali muži: ukazují na mužská řemesla. Nápadná je nepřítomnost útočných nástrojů ze železa a nepřítomnost nářadí pro ženy. Z nástrojů se vyskytují dost početně pomůcky na pletení obuvi z lýka. Zdá se, jako by tu bylo osídlení bez žen. Lze snad z toho uvažovat o mnišském osídlení?

Způsob bydlení je slovanský a má vysokou úroveň. V roce 1961 byla prozkoumána tři bydliště (sídelní objekty). Jedno z nich svým rázem i podle nálezů připomíná spíše kovářskou dílnu než obydlí. U všech je nápadná rozloha, asi 2,50 m x 3,00 m. Nabízí se tedy otázka: Nešlo tu snad o mnišské cely? Záležitost je však tak široká, že se dá plně objasnit až dalším výzkumem. Je třeba upozornit ještě na to, že i podle výzkumu z r. 1961 je zdejší keramika sice jednoznačně slovanská, avšak má ráz značně odlišný od pomoravských hradištních výrobků, jak je známe např. z nálezů ve St. Městě-Veligradě. Měli tudíž obyvatelé “Klimentka” nějaký zvláštní hrnčířský “svéráz”?

Zdroj: P. Doc. Dr. Jiří Maria Veselý OP, Tajemství hory svatého Klimenta