Opevnění Klimentku - nejlépe opevněné velkomoravské hradisko

Klimentek měl čtyři oválná opevnění (na obrázku označená D, A, B, C), která mají své společné ohnisko v nejvyšším bodě hradiska, a pátou obloukovitou linii na severovýchodě hradiska (na obrázku označenou E). Obloukovité opevnění (E) přetíná šíji, která spojuje Klimentek s hlavním jižním hřebenem Chřibů. Celková plocha hradiska činí 22 ha. Výše dochovaného vnitřního opevnění hlavního valu (A) činí v současnosti na severovýchodě hradiska až 3 metry. Výše vnějšího opevnění (D) ode dna příkopu ke koruně valu na severovýchodě hradiska činí v současnosti až 4 m. Hlavní vnitřní val (A) byl pravděpodobně navršen zeminou zevnitř opevnění, čímž vznikl na vnitřní straně valu příkop. Hlavní vnitřní val (A) měl pravděpodobně na vnější straně kamennou zídku. Vnější opevnění (D) mělo dodnes zřetelný příkop z vnější strany. Opevnění hradiska se dochovalo oproti nížinným lokalitám velmi dobře. Opevnění hlavního valu (A) bylo datováno velkomoravskou keramikou. V. Hrubý považoval vnější opevnění (D) za dílo z 11. či 10. století, svůj názor však nedoložil. Daleko pravděpodobnější je, že veškeré opevnění na Klimentku pochází z období Velké Moravy:

1. Doba největšího osídlení Klimentku (9. století) se s vysokou pravděpodobností shoduje s dobou nejrozsáhlejšího opevnění.
2. Na severovýchodě hradiska jsou jednotlivá opevnění těsně vedle sebe, ale přitom se nikde nepřekrývají. Všechna opevnění tedy tvoří jediný funkční celek.
3. Absence vnějšího příkopu u hlavního opevnění (A). Vnější opevnění hradisek totiž vnější příkop zpravidla mají.
4. Ostatní opevnění z jihovýchodní Moravy z 10. a 11. století (Staré zámky u Líšně, Přerov, Staré Město) opevňovaly oproti Klimentku velmi malé plochy.

Při srovnání s ostatními VM hradisky můžeme konstatovat, že Klimentek byl nejlépe opevněný. Žádná jiná akropole VM hradiska neměla pět opevněných linií.