Tajemství obrazu v Osvětimanech

Obraz z kostela v Osvětimanech stále zahaluje tajemství.

Příští rok uplyne desáté výročí úmrtí Josefa Maria Veselého, římskokatolického kněze řádu dominikánů, politického vězně a archeologa, který působil ve Vatikánu jako archeolog pro papeže Jana Pavla II. Někteří z Vás si jej možná pamatují z devadesátých let minulého století, kdy Osvětimany a Vřesovice opakovaně navštěvoval v souvislosti s oslavami na Hoře sv. Klimenta.

Josef Maria Veselý je zde známý také proto, že byl pomocníkem archeologa Dr. Hrubého a zejména Dr. Ondruše při doposud největším archeologickém výzkumu na Klimentku začátkem šedesátých let minulého století. Výsledky tohoto výzkumu také zpracoval v rámci písemných zpráv nejen pro vatikánský archiv. Jeden z jeho nejznámějších a veřejně dostupných textů však končí tak zvanou ’závěrečnou výzvou’, která směřuje do řad veřejnosti. J. M. Veselý se v ní obrací na všechny, kteří by mohli pomoci s objasněním historie obrazu, který je stále na kůru v kostele v Osvětimanech. Tento obraz, nebo spíše jeho předloha, i dle Dr. Hrubého, představuje určitou záhadu. Některé z prvků, které jsou na obraze zachyceny, až příliš jasně vyjadřují souvislost se závěry archeologického výzkumu známými až po roce 1958. Vzhledem k tomu, že obraz byl namalován již po roce 1918, je velkým tajemstvím, jak určité fakta odhalená až výzkumem za čtyřicet let mohl autor znát v době, kdy jej namaloval. Údajnou předlohou autora, Vincence Sukovitého, předválečného osvětimanského kováře, byl údajně obrázek vytržený nějaké ruské knihy, kterou si přivezl po roce 1918 z Krymu, kde byl jako válečný zajatec v letech 1914 – 1918.

Dnes je tomu již více než 50 let od chvíle, kdy archeolog Dr. Hrubý požádal ruské odborníky, aby mu pomohli najít obrázek z předlohy obrazu  z Osvětimanského kostela. Dodnes však nemáme na tuto otázku odpověď a tajemství si obraz patrně ponese navždy. Udělejte si proto někdy čas a zajděte se na něj podívat.